Stále více zákazníků si stěžuje, že jim dehtuje komín a mají sklo od krbu či kamen pokryté černou vrstvou, přes kterou nic nevidí a kterou se jim už ani nedaří odstranit. Většina uživatelů paradoxně hledá důvod ve špatném tahu komínu či ve funkčnosti kamen. Opak je bohužel smutnou pravdou. Troufám si tvrdit, že více než 90% zadehtovaných komínů a spotřebičů je zapříčiněno špatným způsobem topení a nevhodným dimenzováním spotřebiče.
KDE JE TEDY ZAKOPANÝ PES?
Vzpomínám si na dobu, kdy jsem byl malý kluk a jezdil k babičce na chalupu. V kuchyni stály klasické Petry, ve kterých babička pálila vše – suché dřevo, mokré dřevo,uhlí. Co si vybavuji, nikdy jsem v těch kamnech neviděl dehet,kamna ani při přikládání nekouřila (pouze když byl hodně prochladlý komín). Komín stačilo vždy dvakrát za rok vyčistit štětkou.
Kouzlo těch kamen samozřejmě spočívalo v osobě mé babičky, která byla od dětství zvyklá na topení v kamnech na rozdíl od dnešních lidí stěhujících se z bytů do svých vysněných domečků a kamna poprvé viděli v katalogu nebo na výstavě. Babička věděla, že při topení je nutné mít dostatek vzduchu, musí být ohřátý komín (alias komín musí mít tah) a uvnitř kamen musí být velké teplo.
Tyto principy samozřejmě platí i dnes a to i přes značný technologický vývoj, kterým spotřebiče na tuhá paliva neustále procházejí. Bez ohledu na zmíněný pokrok je stále základem topení v krbu či kamnech hoření a to převážně dřeva. Mluvou fyzika je hoření oxidační exotermický jev, k jehož průběhu je nezbytná přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. To jsou tři základní podmínky hoření.
Hořlavina – dřevo resp. plyny v něm obsažené
Oxidační prostředek – kyslík resp. vzduch
Zdroj iniciace – jiskra, plamen tj. zápalka,podpalovač
Všechny tři prvky musí být v symbióze. Pokud jeden z prvků hoření nefunguje správně, nemůže ani celý proces hoření probíhat správně. Projděme si jednotlivé podmínky hoření detailně.
HOŘLAVINA – DO KAMEN PATŘÍ POUZE SUCHÉ DŘEVO
Dřevo je rostlinného původu a proto obsahuje vysoké procento vody. Čerstvé dřevo může obsahovat až 50 % vody a do krbu či kamen rozhodně nepatří. Dá se říci, že čím vlhčí dříví, tím menší výhřevnost. Je to způsobeno tím, že při zahřívání dřeva se vždy nejdříve uvolňuje obsažená voda resp. vodní pára a teprve po odpaření vody narůstá teplota a vzniká směs hořlavých plynů. Laicky řečeno spalováním dřeva s vysokým procentem vlhkosti spotřebuji velkou část tepelné energie na jeho vysušení. Zákonitě jsem o tuto část ochuzen při dalším spalování a zároveň mě topení vlhkým dřevem stojí řádově více ve srovnání s dřevem suchým.
Průvodním efektem při spalování mokrého dřeva je kondenzace spalin v komínu. Jak jsme se dozvěděli výše, dojde po zahřátí dřeva k uvolnění vodní páry, která je dále ochlazována v kouřovodu i v komínu. Velice rychle dochází k poklesu teploty spalin na úroveň rosného bodu, kde dochází k přeměně plynného skupenství na kapalné. Společně s látkami vznikajícími při spalování pak vytváří v komínu, kouřovodu i v samotné spalovací komoře něco, čemu říkáme dehet.
Dlouhodobé topení mokrým dřevem vede nejenom k nesprávnému a neúčinnému hoření, ale zároveň poškozuje spotřebič a celou spalinovou cestu a může vést až k požáru komínu, jelikož usazený dehet je velice hořlavý. Známe případy, kdy již po první topné sezóně uživatel krbu zničil jak krbovou vložku, tak i spalinovou cestu. Náklady na opravu či dokonce výměnu krbu či spalinové cesty mohou v některých případech dosahovat až statisícových částek! Zde vidíte, že na nízké ceně za dřevo s vysokou vlhkostí v žádném případě neušetříte.
Ideální vlhkost dřeva pro topení by se měla pohybovat maximálně do 20 % procent. Surové dřevo je nutné před použitím nechat vyschnout. O procesu a způsobu sušení dřeva se vedou velice vášnivé diskuze. Z vlastní zkušenosti se nám osvědčil způsob uskladnění dřeva venku pod stříškou (ideálně v dřevníku) a to po dobu min. 2 celých zim. Po takové době dřevo již vykazuje ideální vlastnosti pro spalování. Vyschlé dřevo nikdy nekombinujeme s dřevem mokrým.
Pokud si dřevo na topení nepřipravujete sami, nabízí se dnes na trhu nepřeberné množství možností, kde a v jaké podobě dřevo zakoupit. Najdete ho ve specializovaných obchodech, v hobbymarketech, u benzínových pump, v hypermarktech, ve stavebninách atd. Ceny a kvalita se samozřejmě různí a především je vhodné dávat si pozor na označení měrné jednotky. Velice snadno se totiž můžete stát obětí nedorozumění. Přehled jednotek palivového dříví naleznete zde. Otázka ceny je velice složitá,nicméně cena za slušné a použitelné dřevo začíná na ceně Kč 1.500,- za kubík.
Chcete-li mít jistotu, že vaše dřevo bude vždy splňovat ono doporučení 20 % vlhkosti, vybavte se měřičem vlhkosti. Jedná se o malé zařízení v ceně zhruba 600,- Kč,ale velice jednoduše a rychle vám ukáže, jakou má dřevo vlhkost. A dokáže také načapat nepoctivého obchodníka se dřevem. Doporučujeme vlhkoměr od firmy RESS viz. obrázek ve fotogalerii.
Doporučení resp. shrnutí na závěr:
- Nepoužívejte na topení surové dřevo
- Ideální dřevo na topení má max. obsah vody do 20 %
- Topení mokrým dřevem může způsobit velice nákladné škody
- Na levném dřevě nikdy neušetříte
- Pořiďte si měřič vlhkosti
V příštím článku si povíme něco o kyslíku resp. o vzduchu.